Stává se to i zkušeným zahrádkářům. Zasadíte na podzim ovocné stromky a když se na jaře začnou probouzet k životu, stane se, že některý zůstává spát nadále. Jeho kůra je živá, pupeny však nejeví žádnou aktivitu.
Ať to vypadá jakkoli smutně, nic není ztraceno. Obvykle stačí trochu pozornosti a stromeček se probudí k životu. Pokud na pomoc zareaguje, už se mu to v dalších letech nestane. Jednoduše nebyl na výsadbu dostatečně připraven.
Než přijde druhá míza
Pokud se něco podobného děje i na vaší zahrádce, měli byste zakročit právě teď. Pro začátek je třeba stromek vytáhnout z půdy a provést malou prověrku. Ponořte jeho kořeny do sudu z vodou a vyperte je, abyste viděli v jakém jsou stavu. Obvykle nejeví nové přírůstky, vypadají úplně stejně jako na podzim při výsadbě. Je třeba jim udělit pobídku.
Vezmete do ruky zahradnické nůžky a každý z kořenů zastřihnete až na živou hmotu. Hnědavé kořeny se tak namísto černé hmoty bělejí v místě řezu živou tkání. Vezmete zakořeňovací hormon, rány jemně zaprášíte a stromek vysadíte na původní místo. Potrvá týden, než se zmobilizuje k životu a pupeny se začnou nalévat mízou.
Na náhradní místo
Pokud je kořenový bal příliš slabý a máte obavy, zda vůbec má dost sil na to, aby stromek zakořenil, místo do půdy ho vysaďte do velkého květináče do polostínu. Vyražte v jeho dně drenážní otvory, naplňte jej hrubým rašelinovým substrátem a ovocný výpěsek pevně utlačte vrstvou svěžího substrátu zásobeného živinami.
Denně květináč zalévejte štědrou dávkou vody a přidáte-li k ní trochu přípravku s huminovými látkami či výtažkem z hnědých mořských řas, pomůžete mu v jeho snaze. Když vypučí a svými kořeny zaplní celou pěstitelskou nádobu, budete jej moci vysadit na nové místo kdykoli během roku. Je to stejné, jako když vysazujete stromky z kontejnerů. Tentokrát ho však vyberete z toho vašeho.
Na kmínku raší, v korunce však ne
Ovocinářští nováčci jsou obvykle příliš opatrní, když se pustí do výsadby svých prvních ovocin. Ve výpěstcích vidí slaboučký základ budoucího stromku a natož v nich sil a odvahy, aby uskutečnily povýsadbový řez. Výsledkem je, že vznikne nerovnováha, která se jim vymstí v období rašení.
Zatímco pod zemí je malý objem kořenů, na kmínku jsou dlouhé větvičky s očky. Není v silách slabého výpěstku, aby mízu vypumpoval až k jejich koncem. Je to jako když je v bytovce či vesnici malý tlak. Voda v nejvyšším patře a na kopci neteče. Třeba udělat nápravu, aby míza dosáhla všude kam je to potřeba.
V případě stromku to znamená, že je třeba se zaměřit na jeho řez. Čím hlouběji budete jeho výhony řezat, tím mocnější a intenzivnější přírůstky můžete očekávat. Všechno zajistí hormony, které udávají jednotlivým pupenům jejich poslání. Hluboký řez zajistí vypoučení a posílí růst nových letorostů.
Doplnit chybějící oporu
Pokud jste při výsadbě zapomněli na oporu, stále není pozdě abyste to napravili. Mnohé podnože zpomalující růst roubovaných dřevin koření mělce a tíha první úrody by při deštivém počasí mohla přivodit nežádoucí situaci. Zabijte kolík z jižní strany a osmičkovým vázáním pomocí přírodního provázku upevněte kmínek o kolík.
Je sice pravda, že vanoucí vítr zvyšuje pevnost neukotvených kmínků, na takový trénink jsou však připraveny až po prvních dvou či třech letech. To samozřejmě neplatí pro stromkové pěstitelské tvary angreštu a rybízu, které vyžadují trvalou oporu.
Drobnosti na závěr
Jsou ještě dvě drobnosti, které vám pomohou podpořit nové výpěstky s jejich osídlením nového stanoviska. Prvním je ochrana proti mravencům-farmářům, kteří nepřetržitě přinášejí mšice, aby si pořídili jejich sladké výměšky. Ochrana je jednoduchá. Stačí jen biocidní křídou pravidelně obnovovat bariéru na kmínku a opěrném kolíku. Zamoření mšicemi se sníží na minimum. V principu to znamená, že po každém dešti vás čeká nové kreslení.
Druhým opatřením je zajištění výživy. Zabraňte trávě aby rostla v bezprostředním okolí kmínka a sáhněte po organickém hnojivu s pomalým rozkladem v půdě. Zvolíte-li rohovinu nebo granulovaný ovčí hnůj, uděláte pro stromeček to nejlepší, aby v první sezóně zmocněl.
